Zapomenuté rostliny našich luk, polí a lesů

V dnešní době velice málo lidí používá k léčení různých neduhů rostliny, které se vyskytují v našem okolí. Naše babičky věděli přesně, kterou rostlinu použít na rýmu, nachlazení na oděrky a jiné zdravotní problémy, které nás trápí. Ráda bych vám tedy postupně představila několik rostlin, které se vyskytují v naší blízkosti, a které mají mnohdy až zázračné účinky. Bylinky si snadno nasbíráme, nestojí nás žádné peníze a ještě se díky jejich sběru podíváme do přírody. Proč se tedy spoléhat na chemii a chemické přípravky?

 

Tužebník jilmový

Jako první rostlinu, kterou je možné nasbírat v našem okolí, bych Vám ráda představila Tužebník jilmový ( Filipendula ulmaria). V lidovém léčitelství se můžeme setkat i s názvem Chlapice.

 

Popis rostliny:

 

Tuto rostlinku najdeme na vlhkých místech. Vyskytuje se po celé Evropě s výjimkou jižních zemí.  Nejčastěji ji můžete vidět v příkopech u cest nebo v mokřadech u velkých vodních ploch a na vlhkých loukách. Tužebník jilmový je vytrvalá rostlina, proto pokud ji někde objevíte s velkou jistotou ji zde najdete i další rok. Rostlina je přibližně 50 cm vysoká, ale pokud má dobré podmínky dorůstá do velikosti až 200 cm.

Květy připomínají v plném rozkvětu „chmýříčko“, mají bílou až jemně žlutavou barvu a voní po hořkých mandlích. Listy jsou zelené, přetrhovaně lichozpeřené a poslední list je větší než ostatní.

 

 

 

Účinky rostliny:

 

V prvé řadě je třeba zdůraznit, že tužebník obsahuje salicyláty – spireiny, ze kterých se získává kyselina salicylová, které se ve farmaceutických přípravcích nazývá také aspirin. Díky tomu rostlina snižuje horečky, působí potopudně, protizánětlivě a tlumí bolesti. Pro zajímavost dříve se aspirin vyráběl právě z této rostliny. Původně se tužebník latinsky jmenoval Spirea a z toho vznikl i název aspirin. V dnešní době se aspirin vyrábí pouze chemickou cestou. Tužebník jilmový má stále výhodu v tom, že oproti aspirinu nedráždí žaludek.

Tužebník jilmový má také antibakteriální účinky. Ničí bakterie např.: Staphylococcus aureus a Escherichia coli. Doktor Priessnitz používal tuto rostlinu k léčbě vztekliny a právě díky tomu se rostlina dostala do povědomí mnohých z nás. Odvar z této rostliny nám pomůže vyléčit špatně se hojící rány. Sama jsem vyzkoušela a je neuvěřitelné, jak rychle se rána po pořezání zatáhla a zahojila – bez jizvy!

Čaj z této rostliny se doporučuje i jako podpůrný prostředek k léčení žaludečních vředů, revmatismu, pří zánětech ledvin, močových cest a močového měchýře.

 

Sběr rostliny:

 

Květy se sbírají v období od konce června do konce srpna. Následně ji usušíme buďto pomalu v temném místě nebo v sušičkách do 40°C. Uchováváme v suchu a temnu. Nejlépe v plátěných nebo papírových sáčcích.

 

Odvar připravujeme z 1 lžičky sušené směsi a 200 ml horké vody, necháme minimálně 2 hodiny odstát a popíjíme nebo použijeme jako lázeň pro poraněná místa.

 

Jiné použití:

 

Tužebník jilmový vypadá velice dobře i v suchých vazbách jako dekorační květina. Dříve se používal tak, že se jím posypala podlaha domu, aby dům hezky voněl po mandlích. Dodnes se používá ve voňavkářském průmyslu. Rostlina obsahuje také žluté barvivo, které je možno použít k obarvení látek a vlny. Kořen obsahuje barvivo černé.

 

Autor: Bc. Martina Langová

 

 

Zdroje:

www.zdravinadlani.cz,

www.botanika.wendys.cz,

www.ireceptar.cz