Šumava

 

 

 

............................................................

média :  http://strakonicky.denik.cz/

..............................................................

Šumava jako před Kyrillem – padne desetkrát méně stromů než před třemi lety

 

19. 2. 2013 16:59, autor: mld

Vimperk (Prachaticko) – Méně stromů než kdykoli během posledních sedmi let, kdy se Šumava vyrovnávala s následky smrště Kyrill, nechá pokácet Správa Národního parku a CHKO Šumava. Podle ředitele parkové správy Jiřího Mánka je to důkaz, že kůrovcová kalamita, která se po smršti rozpoutala, končí. Podle kritiků jejího postupu by však odezněla i bez lidských zásahů.

Správa šumavského parku předpokládá, že letos nechá pokácet 35 až 50 tisíc metrů krychlových dřeva napadeného lýkožroutem. Oproti rokům, kdy brouk řádil nejsilněji a park na to reagoval kácením napadených stromů, tak bude rozsah sedminový až desetinový. Zatím nejvíce se na Šumavě kácelo v roce 2010, kdy dřevorubci odvezli 350 tisíc kubických metrů dřeva. Ústup kůrovcové nákazy byl patrný již loni, kdy podle ředitele parkové správy Jiřího Mánka uschlo 165 hektarů lesa, nejvíce na Modravě, v Srní a na Prášilsku.

Vedení parku je přesvědčeno, že výrazný pokles výskytu kůrovce na Šumavě je výsledek jejího rozhodnutí kácet. "Tam, kde jsme zasahovat mohli, jsme postup kůrovce zastavili," uvedl ředitel Mánek. Bezzásahové oblasti tvoří 22 procent z celkové rozlohy 68 tisíc hektarů parku. Mánek dodal, že k šíření kůrovce přispělo její rozšíření o 14 tisíc hektarů krátce před Kyrillovým příchodem. "Kdyby se v tu dobu nevyhlásila nová bezzásahová území, neuschly by tisíce hektarů lesa a další tisíce hektarů nemusely být vykáceny," zdůraznil ředitel.

Čtěte také:

Jaromír Bláha z Hnutí Duha se však domnívá, že výskyt kůrovce by ochabl i bez zásahů. Již dříve uvedl, že se jedná o přirozený proces: "Gradace kůrovce po několika letech sama opadá. Naznačoval to už rok 2011, kdy se snížil počet napadených stromů." Podle stínové vědecké rady šumavského parku byla pro zmenšení kůrovcové populace klíčová vlhká léta posledních dvou let. "Brouci letní generace díky střídání deštivých a slunečných dní vylétli až o tři týdny později. Výrazný pokles teplot v zimě 2011/2012 rovněž přispěl k nižší úspěšnosti přezimování," uvedl entomolog stínové rady Petr Doležal. Mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos potom označil kůrovce za záminku "pro prosazení ještě větší těžby v národním parku".

Vedení parku chce v budoucnu změnit rozložení bezzásahových zón. Zatímco dnes jsou ve všech zónách národního parku, Jiří Mánek by je chtěl koncentrovat do první zóny.

.................................................................

S veřejnou zelení i proměnou fary pomohou Malenicím dotace

Malenice – Na obě akce už jsou vyhlášena výběrová řízení. S realizací se počítá v tomto roce.

Obec do letošního roku vstupuje s plány na dvě akce podpořené dotacemi. Jsou to revitalizace veřejných prostor v obci a revitalizace areálu fary.

První zmiňovaný projekt se týká především obnovy zeleně na území obce. Z Operačního programu životní prostředí na ni byla potvrzena dotace ve výši šest set tisíc korun. „Obec pak přidá dalších deset procent," uvedl starosta Josef Bláhovec. Výběrové řízení na prováděcí firmu už začalo.

Druhá akce je podstatně rozsáhlejší. Na revitalizaci areálu fary je počítáno s celkovými náklady kolem 20 milionů korun, přičemž jen stavební část vyjde na 14 milionů korun. Schválená dotace z Regionálního operačního programu přitom dělá 72,5 procenta. Také v tomto případě výběrové řízení na zhotovitele už začalo. „Chtěl bych, aby do konce března, maximálně začátku dubna bylo vybráno. Aby stavba mohla co nejdříve začít," doplnil starosta.

Vloni například s pomocí dotace z Programu rozvoje venkova vybavili v Malenicích sál kulturního domu. Celkové výdaje na realizaci projektu byly 596 940 korun a přiznaná dotace byla 447 705 korun.

........................................................................................................

NP Šumava letos pokácí nejméně kůrovcového dřeva za 7 let

Správa NP a CHKO Šumava plánuje letos pokácet 35 000 až 50 000 m3 kůrovcem napadeného dřeva. Je to nejméně za posledních 7 let. Nejvíce stromů zasažených škůdcem padlo v roce 2010 - 350 000 m3 dřeva. Podle Správy parku pokles poukazuje na to, že gradace kůrovcové kalamity končí.

Na Šumavě meziročně razantně ubylo suchých stromů. Ukazují to čerstvě vyhodnocená data získaná z infračervených leteckých snímků lesů, které zpracovali pracovníci Správy NP a CHKO Šumava. „Letecké snímky nám každoročně ukazují reálný stav lesů Národního parku Šumava. Výsledky leteckého snímkování slouží jako přesný podklad pro další práci lesníkům a odborníkům ze Správy NP a CHKO Šumava. Výsledky se používají i jako vstup pro zpracování důležité prognózy budoucího vývoje kůrovce v šumavských lesích. Ale také nám umožňují objektivně informovat veřejnost o kůrovcové situaci a stavu lesa v národním parku,“ uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.


V letech 2007–2010 se veřejnosti tyto údaje utajovaly. V té době kůrovec každý rok zahubil dospělé smrky na ploše až 1200 hektarů ročně. Výsledkem tohoto přístupu je také to, že v bezzásahových oblastech již kůrovec nemá prostor se množit, protože téměř veškerý pro něho atraktivní smrk zahubil. To také znamená, že ubylo zdroje pro jeho další rozmnožování.

Úbytek kůrovce v bezzásahových oblastech sebou přináší i pozitiva – snižuje se nutnost kácet napadené stromy v oblastech zásahových.


V roce 2009 bylo přitom tzv. ekologickým vedením Správy NP pokáceno 300 tisíc kubíků, v roce 2010 dosáhl ředitel František Krejčí smutného rekordu 350 tisíc pokácených kubíků, v roce 2011 již za ředitele Jana Stráského bylo na území parku asanováno o třetinu méně stromů, než v roce 2010, konkrétně 240 tisíc kubíků. V roce 2012 správa parku pokácela jen 75 tisíc kubíků kůrovcem napadených smrků.


„Příští rok to bude ještě méně. V roce 2013 pokácíme nejméně stromů za posledních 7 let. Je to jasný vzkaz těm, kteří matou veřejnost tím, že v Národním parku Šumava je prostor pro dřevařské firmy a těžbu dřeva. Situace je taková, že v bezzásahových oblastech kůrovec usmrtil téměř všechny stromy, které mohl. V zásahových oblastech již byly kůrovcem napadené stromy vykáceny a tím postup kůrovce zastaven,“popisuje konec kalamity Pavel Pechoušek, tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava.


„Podle zdigitalizovaných výsledků posledního leteckého snímkování narostla plocha suchého stromového patra za období mezi zářím 2011 a zářím 2012 pouze o 17 procent toho, co odeschlo za stejné období loňského roku,“uvádí Pavel Němčák, referent oddělení geografických informačních systémů Správy NP a CHKO Šumava. „V období od září 2009 do září 2010 vzrostla plocha suchého lesa o téměř 1200 hektarů, od září 2010 až do září 2011 se plocha suchého horního stromového patra zvětšila o 954 hektarů, v posledním sledovaném roce (září 2011 – září 2012) to bylo už jen na ploše 165 hektarů, přičemž nejvíc to bylo na Modravsku a Srňsku,“ vypočítává Němčák.


Letecké snímky ukázaly dále výrazný pokles vytěžených ploch (holin). Plocha smrků, které byly napadeny kůrovcem a následně pokáceny z důvodu zamezení jeho dalšímu šíření, byla v uplynulém období (září 2011 – září 2012) 149 hektarů. Je to nejmenší meziroční nárůst plochy pokácených lesů za posledních 6 let. Přičemž v roce 2010 vzniklo 1028 hektarů holin a v roce 2011 to bylo 652 hektarů.


„Z toho vyplývá, že nám nejenom uschlo o 83 procent lesa méně než loni, ale také jsme udělali nejmenší holiny za posledních 6 let. V období září 2011 a září 2012 se vytěžilo o 77 procent méně kůrovcového dřeva než v předchozím období.  Zároveň jsme mnohem méně využívali harvestorové technologie. V roce 2011 harvestory zpracovaly téměř 30 procent stromů, zatímco v roce 2012 to bylo pouhých 7 procent z celkové těžby. Navíc do budoucnosti chceme při přibližování dřeva nahradit těžkou techniku chladnokrevnými koňmi,“uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

Prezentace Správy NP a CHKO Šumava k tématu leteckého snímkování a kůrovcové situace